 |
||||
|
|
Historie tábora Historie tábora se začíná psát kolem roku 1958. Pod patronací Krajského národního výboru Pardubice a s názvem Východočeský vodácký tábor sem začali jezdit středoškoláci z východních Čech. Místu se začalo říkat "Pardubický palouk" a místní pamětníci tam dodnes říkají "Na Pardubáku". Vedoucími tehdy byli učitelé ze Základní školy Choceň, pan Leopold Šimánek a Vilém Nezbeda. Pobyt v táboře velice připomínal polní podmínky. Voda na mytí byla přivedena potrubím korytem potoka ze studánky pod poslední zblovickou chalupou. V potoce se rovněž v konvích chladilo mléko. Elektřina po sloupech z Peksova Mlýna, jako záchod sloužily latríny, ležící na pravém břehu řeky Želetavky. Kuchyň byla polní, jako jídelna sloužil vojenský hangár. Ubytování výhradně ve stanech s dřevěnými podsadami.
Přibližně od roku 1970 začíná tábor provozovat Elektrotechnická škola Pardubice. Sloužil jako základna vodního lyžování. Vedoucími byli prof. Antonín Tůma, prof. Jezdínský, prof. Horáček. Po zákazu provozování motorových lodí a hauseboatů na Vranovské přehradě zůstává místo opuštěno až do roku 1974. V tomto roce se na doporučení Jiřího Bouška stává majitelem Výzkumný ústav bavlnářský Ústí nad Orlicí. Tábor je provozován v nezměněných polních podmínkách. Přelomovým v historii tábora se stává rok 1978, kdy začíná výstavba pevné budovy, ve které jsou umístěny záchody, umývárny, kuchyň, jídelna, sklad a izolace. Jako zdroj pitné vody začala sloužit 3 m hluboká studna, vykopaná v blízkosti budovy.
Poděkování za realizaci této stavby patří nejen těm, kteří se na ní podíleli jako funkcionáři nebo technici (V. Rohlena, O. Kašpar, ing. Z. Maršíček, M. Ketzl, J. Roušavý), ale i mnoha dalším, kteří věnovali svůj čas a úsilí jako brigádníci. Stavba byla dokončena v roce 1979. Personál tábora v r. 1981
Sedící zleva: M. Reymanová (HV), Z. Fišarová, M. Malíková (Švecová), MUDr. V. Procházková Stojící: J. Vavřina, J. Vídenský, J. Andres, J. Kovář, I. Štěrbová, J. Šlingr, J. Boušek, J. Kočová, J. Stejskalová, E. Zavřelová, Ž. Havlová V rámci výměnných pobytů jezdily na tábor i děti z tehdejší NDR, děti z VÚB pak navštěvovaly táborovou základnu v Rathewalde. Personál v r. 1982
Dole: J. Kovář, M. Knapovská, E. Martínková, B. Vaňousová, ležící Gerd Rudolf (NDR)Stojící: E. Bárta (HV), Heike Rudolf (NDR), D. Bokotejová, A. Hrdličková, B. Francová, M. Musil, I. Štěrbová, J. Šlingr, J. Bártová, M. Bártová, E. Bártová Na podzim roku 1983 byl přívod elektřiny z Peksova Mlýna nahrazen kabelem, vedeným v zemi pod cestou od poslední chalupy ve Zblovicích. Významný pro tábor byl rok 1986, kdy byl ve spolupráci se Státním statkem Česká Třebová vybudován bazén o průměru 10,5 m. Z této doby pocházejí i tři dřevěné chatky tvaru A
V roce 1988 byla táborová základna převedena pod organizaci tehdejšího ROH při VÚB Ústí nad Orlicí. Správci a vedoucími tábora byli stanoveni E. Bárta a L. Šisler. Provoz tábora a brigádnickou činnost při jeho přípravě tehdy zajišťovali zaměstnanci VÚB, zejména M. Reymanová, J. Boušek, J. Šlingr, J. Dubánek, J. Roušavý, Z. Škarka, J. Andres, E. Zavřelová, později přibývali i další: J. Kutlvašr, I. Bajusová, S. Havel, L. Hortlík, M. Voříšek, V. Morávek. Ti také povětšinou tvořili v létě táborový personál. Po roce 1989 zůstává základna v majetku odborové organizace pod názvem POO OS TOK VÚB a.s. a díky partě nadšenců, kteří byli ochotni věnovat své volno a dovolenou práci s dětmi a údržbě tábora, se jej podařilo udržet i v dalším období, kdy většina dalších táborů zanikla. Personál v r. 1990
Dole: M. Šlingrová, D. Rösslerová, T. Boušek, S. Havel, M. Reymanová (HV), M. Dubánek Stojící: J. Zavřelová, R. Pipková, E. Zavřelová ml., J. Roušavý, J. Boušek, L. Šafářová, E. Zavřelová, B. Francová, J.Šlingr, D. Honzíková, J. Dubánek, Z. Škarka (host), M. Maier, L. Pavlíček V roce 2002 byl tábor zasažen ničivou povodní, po které se rozhodovalo, zda tábor bude možné vůbec obnovit. Obrovským úsilím mnoha dobrovolníků kolem L. Hortlíka, J. Kutlvašra, J. Šlingra a S. Havla se to nakonec podařilo, a to i díky veřejné sbírce, uspořádané mezi občany města Ústí nad Orlicí. Během jednoho roku byl tábor vybaven novými stanovými celtami, molitany, byly opraveny vodou poničené chaty, hlavní budova tábora, obytné buňky, byly položeny nové podlahové krytiny, vyčerpána a dezinfikována studna s pitnou vodou atd. Později byl tábor s přispěním města Ústí nad Orlicí vybaven novými sportovními potřebami včetně čtyř lodí, pádel a vest. Na podzim 2002 se podařilo výhodně pořídit šest čtyřlůžkových chat, díky kterým se zvýšila ubytovací kapacita tábora a pohodlí zejména pro menší děti, které tak nemusí již být ubytovány ve stanech. Personál v r. 2004
Stojící zleva: J. Bajus, M. Stehlík, J. Šlingr, O. Čopian, B. Francová, L. Hortlík, V. Řeháková, R. Pipková, I. Nováková, P. Šprync Sedící: Z. Stehlíková, K. Nováková, P. Reymanová, J. Dubánková, S. Havel (HV), I. Junková, H. Křepelová, E. Jiskrová, I. Zajíčková, vpředu M. Bajusová a A. Múčková V roce 2006 postihla povodeň táborovou základnu znova. O rozsahu povodně a z ní vyplývající neutěšené situaci tábora vypovídají následující snímky.
Znova se však podařilo zmobilizovat síly našich kamarádů a díky jejich obětavé práci táborovou základnu uvést do takového stavu, že bylo možno letní tábory nadále provozovat. V důsledku vývoje ve VÚB Ústí nad Orlicí přestal však odborový svaz mít potřebu tábor plně využívat a tím ztratil i motivaci do táborové základny investovat. Parta lidí, která se o tábor mnoho let starala a věnovala údržbě základny značné úsilí, se však nemohla smířit s tím, že by tábor, ve kterém trávily krásné prázdniny stovky ústeckých dětí, jen tak zanikl. V roce 2007 bylo proto založeno Občanské sdružení LDT Zblovice, které si od odborů VÚB táborovou základnu k pořádání dětských táborů dlouhodobě pronajalo. Předsedou sdružení se stal L. Hortlík, členy pak J. Kutlvašr, J. Šlingr a S. Havel, ke kterým později přibyli J. Dubánková, V. Morávek a O. Čopian. Personál v r. 2007
Vpředu zleva: O. Čopian, K. Soukalová, M. Donátová, E.. Jiskrová, L.. Jánová, O. Bílá, M. Počinek Stojící: K. Nováková, J. Šlingr, I. Koditková, D. Kolář, E..Juklová, V. Lerchová, J. Kutlvašr, J.Břízová, V. Morávek, M. Bajusová, M. Faltus, J. Dubánková, J. Jenšovská, S. Havel (HV) Občanskému sdružení se základnu podařilo přebudovat téměř k nepoznání. Vynaložením velkého úsilí a velmi dobře zpracovaným projektem se podařilo získat dotaci z MŠMT, díky které mohla být přestavěna hlavní budova tak, aby splňovala veškeré parametry, požadované hygienou.
Jídelna je nyní podstatně větší, umývárny a WC dívek i chlapců vykachlíkované, rovněž tak sprchy s teplou vodou, ubytovací buňky vyzděné a obložené palubkami, k ubytování dětí bylo pořízeno dalších šest čtyřlůžkových chat, byl postaven strážní domek a hospodářské zázemí (sklad, sportovní sklad, loděnice, nová čistička vody pro bazén), pro údržbu areálu byl zakoupen traktor na sekání trávy. Kabel pro přívod elektřiny byl přesně po třiceti letech nahrazen novým, s větším průřezem, umožňujícím bezpečný provoz elektrických spotřebičů. Personál v r. 2013
Vpředu: V. Carbová (HV), V. Novotná, K. Motáková, A. Benešová, R. Reslerová Stojící: D. Procházka, J. Ráb, D. Kolář, K. Kolářová, V. Moták, M. Kodytková, J . Röszler, N. Vaňková, V. Morávek, Š. Svobodová, J. Šlingr, L. Carbová, I. Lerchová, D. Faltusová, L. Lerchová, A. Lukesová, J. Krejčí, V. Rábová, M. Faltus Členové sdružení, nyní posílení o V. Carbovou, budou i nadále jistě dělat vše pro to, aby naplnili hlavní cíl, pro který bylo sdružení založeno, tedy aby na základně LDT Zblovice mohly (nejen) ústecké děti trávit příjemné chvíle o prázdninách a vždy se sem rády vracely, později třeba i jako vedoucí. I rok 2014 byl pro tábor velmi úspěšný. Díky vynaloženému úsilí při přípravě žádosti se nám podařilo získat od MŠMT grant, který nám spolu s našimi investicemi umožnil další nezanedbatelné vylepšení táborové základny. Byly pořízeny dvě nové čtyřlůžkové chaty a zmodernizován interiér čtyř chat původních. Jídelna byla vybavena novými stoly a lavicemi, pro větší komfort při nepříznivém počasí byl pořízen nový hangár. Velmi významným krokem také byla generální oprava studny s pitnou vodou. V rámci této opravy byla vyvrtána studna další. Její hloubka je 24 metrů a průměr 125 milimetrů. Systém je propojen tak, že lze používat vodu z každé studny samostatně, nebo odběr kombinovat. V roce 2015 byla částečně rekonstruována kuchyň. Nyní je nově vybavena průmyslovým sporákem, který poskytuje větší komfort pro vaření a pečení. Významná změna nastala v roce 2016. V důsledku úpravy legislativy se občanské sdružení LDT Zblovice o. s. přejmenovalo na zapsaný spolek LDT Zblovice z. s. Po delším jednání s odborovým svazem VÚB Ústí nad Orlicí, který byl doposud vlastníkem tábora a neměl na dalším provozování zájem, se podařilo tábor odkoupit, takže je nyní ve vlastnictví LDT Zblovice, z. s. Na jaře tohoto roku byly zcela vyměněny přívody elektřiny od rozvaděče do hlavní budovy a do všech chat, takže nyní již je tábor po této stránce ve zcela perfektním stavu.
Personál v r. 2016
Sedící zleva: J. Šigutová, M. Militká, M. Motlová, K. Koštová, O. Čopian
(HV), V. Lerchová, P. Kubíčková, K. Motáková K prvnímu významnějšímu počinu došlo na podzim 2017. Byla zahájena rekonstrukce objektu zvaného Kutlovna. Ten původně sloužil jako zázemí pro hlavního vedoucího a jeho rozměry a zejména technický stav již pro daný účel nevyhovovaly. Na jaře 2018 byla stavba dokončena.
Objekt má půdorysné rozměry 8 x 3,8 metrů a nese přiléhavý název „Velín“. Vnitřek tvoří velká místnost určená k využití pro porady vedoucích a dvě malé dvoulůžkové ložnice sloužící pro další ubytování. Výstavbou tohoto objektu se areál tábora opět výrazně zhodnotil. Další nápady na zvelebení základny máme, uvidíme, jak se nám je v budoucnu podaří realizovat... Děkujeme p. Bedřichu Šimánkovi a p. Růženě Šlemínové (Hofmannové) za poskytnutí historických vzpomínek a materiálů. Zpracoval Jaroslav Šlingr |
|||
|
||||
